Jobova zvěst

Fleret

*:G#mUmřela naděje, tak už je v PF#ánG#mu
a jako poslednD#mí   G#mopouštF#í náš svG#mět,
je marné chtít pomF#oci od BohG#ma
a zbEytečné užívat vD#ět.
R:Tahle zprG#máva je z důvěrných pramenů,
ale stEejně se uvěřit nD#echce,
že vzdG#mala se jenom tak bez boje
a zEesnula snadno a lD#ehce.
1:NG#ma jména nF#eslyšG#mí, v hlavách neF#usedHá,
nC#ikdo se nepochlHubí, žG#me by ji z prF#achu zvG#medal.
2:Každý jen přemítá o tom, co přijde dráž,
jestli už za žal pít anebo na kuráž.
R:Každý měl ji pod kůží ukrytou
a přál si, ať roste a sílí,
že by byla tak najednou bez sebe
a zmeškala poslední chvíli.
R:Takže naděje už to má za sebou
a pod hlavou zatuchlou slámu,
křičte, lidi, že došlo tu k omylu
a že jde jen o hloupou fámu.
3:Z popela vylétá a míří stále výš,
pomluvou neskoná, ohněm ji nezničíš.
4:Jen ona přežívá, jen na ni vždycky dej,
z oceli křídla má a síly habaděj.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:59:41.024+00:00
Výsledky hledání: